Terezín - Tátovi

6. listopadu 2016 v 19:50 | Milan Pekky Bouška
Když sem v šedesátých letech začal jezdit s rodičema za tetou do Dolních Břežan za babičkou do Týnce nad Sázavou nebo jen tak do Prahy autem a dálnice tenkrát nebyla tak sem se ptal táty co je to za cihlový zdi tady kolem když sme projížděli Terezínem ve kterém skoro pokaždý snad i v létě se válela při zemi mlha, jo upozorňuju že sem se narodil 10let po konci 2. Světové války, tak mě řek že dřív pevnost a za války koncetrák.
Já: Pudem se tam tati někdy podívat ?

Táta: Ne. Na tu hrůzu si moc malej, běž tam sám až budeš velkej.


Nevím jestli sem byl nebo nebyl dál votravnej dalšíma otázkama ale už tenkrát se mě to zdálo nějaký divný, takhle se mnou táta nikdy nemluvil. S rostoucím věkem přicházely knihy, filmy(i dokumentární), škola i socialistická propaganda já se neptal a táta mlčel ale obraz nejen Terezína se mě do hlavy dostával. Jezdili jsme taky do Stadic za mojim kmotrem který přišel se Svobodou přes Duklu s Rudou armádou a jmenoval se Harry Borger a byl to žid.
Sem křtěnej v našem kostele Pany Marie s křivou věží. Táta sebou přivedl i náhradního kmotra(kdyby farář to podle jména ale i vzhledu poznal a dělal problémy, ale prej nedělal) a proto že dělal tak trochu do fotbalu tak to byl Pepa Vojta co ho Spatra ukradla z Army Ústí a pak kopal za nároďák a v šedesátým druhým byl v Chile, kde nároďák vykopal pro Československo druhou a poslední stříbrnou medaili na M.S. No ale to sem trochu odbočil, takže zpět.

Terezínem sem pak jako už i dospělej projížděl s tím že už se tu budu muset jednou zastavit, ale radlice kterou jsem odsouval osobní poznání se neustále zvětšovala, trochu sem se toho pořád bál a tak vůbec se mě do toho nechtělo. Jezdili jsme tudy na ilegální burzy LPíček třeba do Krčskýho lesíčku nebo na koncerty. Na venkovní zdi nějaký školky, či hřiště byla od Franty Basse(který tu byl a ve 14letech zařval v Osvětimi) tahle básnička která na optimizmu taky nepřidala:

Zahrádka malá
plná růží, voní
cestička je úzká
chlapeček prochází po ní.

Chlapeček malý, hezoučký
jak poupě rozkvétající
až poupě rozkvete
chlapeček už nebude.

Měl sem do dneška za sebou pár pokusů. Jednou jsme s Jirkou Louvarem jeli na kole podél Ohře ale zase sem si řek že sem budu muset zajet s foťákem. Pak sem projížděl tudy i s Hynkem taky nebyl čas. Potřetí jsem tu byl na kole až když dělal Hřib správce na golfovým hřišti a dávno předtím jsem tu taky pobejval jako záložák na povinném vojenském cvičení.
Radlici už tlačit nechci taky je mě přes šedesát tak sem tam tati dneska sfrknul autem a těším se až se zase jednou setkáme, že mě řekneš proč sem měl za kmotra žida.

Ahoj a posílám nějaký fotky. Milan(6.11.2016).
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zen Rohatý-Nasraný | 6. listopadu 2016 v 22:55 | Reagovat

To´s mi připomněl, jak jsem coby průzkumnej geometr od začátku 70.let jezdil furt pořád někam měřit, a nejvíc do Severních Čech, jelikož tam se stále něco měnilo. Ze všech výpadovek z Prahy jsem jezdil úplně nejvíc po silnici č.8, a od Lovosic převážně podél Labe na Ústí. Silnici č.8 znám do posledního kamínku na vozovce, a taky Ústí jsem znal líp než Prahu. Jelikož jsem se od dětství zajímal o castellologii a fortifikační architekturu, o Terezínu jsem věděl poměrně dost, měl jsem nakoukané mapy tohoto úžasného díla vojenského inženýrství, a jen jsem se smutkem v duši při projíždění Terezínem sledoval chátrající a zanedbané opevnění, kde v bývalých vodních příkopech realizovali své vášně zahrádkáři. Když jsme tam jezdili spolu s Čádou, spřádali jsme sny, jak by to tam mohlo být hezké = ve vodních příkopech by se proháněly gondoly s turisty a ze střílen by se prodávaly hamburgery. Po létech se to tam konečně dává trochu do pořádku = náletové roští vymýceno, hradby, kasematy i vodní systém se opravuje, angreštáři a šnytlýkáři jsou po zásluze vyháněni - myslím ale, že je to jen za peníze světového židovstva, a to jen kvůli využití Malé pevnosti za druhé světové války - od českých úřadů by se památka peněz nedočkala a chátrala by dál jako za bolševika. Chtělo by to ještě velké investice = opravit celé město (architektonicky se zachovalo poměrně stylově čisté) a také širší okolí s předsunutými pevnůstkami - byl by to evropský unikát takto zachovalého komplexu. V Česku je pak poměrně dobře (oproti Terezínu) zachovalá už jen menší pevnost Josefov, a jinak z dobového opevnění měst (kupříkladu Hradec Králové, Olomouc, Praha, České Budějovice, Brno, Cheb, a podobně) zbyly jen neúplné a zkomolené části, fragmenty a náznaky.

2 pekky | E-mail | Web | 7. listopadu 2016 v 7:42 | Reagovat

Díky Zene a hlavně si mě překvapil s tim že si se "od dětství zajímal o castellologii a fortifikační architekturu" a já drm nevim dosud co to je a možná sem se o to taky zajímal jen sem nevěděl že se tomu tak říká ale von mě tem internet můj už tak schromlej a nedovinutej mozek narová či rozváže. Čus a díky.

3 Zen Rohatý-Nasraný | 7. listopadu 2016 v 17:27 | Reagovat

Jo, takový věci jsem studoval - ale přiznám se, že tehdy mě nejvíc zajímala geologie = nejmíň od pěti let jsem ležel v knihách o petrografii, vulkanologii, a tak, furt pořád jsem chodil do Městský knihovny na Mariánský náměstí pro ty tlustý bichle, a ve dvanácti jsem byl nejmladším členem Archeologicko-geologické sekce Národního muzea, a dost jsme dělali výzkumy pro Muzeum těžby a zpracování zlata v Jílovém. Prolejzali jsme a mapovali ty středověký doly. To bylo hodně zajímavý. Když jsem se pak hlásil na střední, chtěl jsem na geologii, ale napsali mi, že školu rušej - musel bych jít na geologii při báňské do Příbrami, nebo na gymnasium a potom na geologickou vejšku. Jelikož jsem taky pořád ležel v mapách, šel jsem na geodésii - geologie nebo geodesie - vždyť to zní podobně. No a na vejšku mě potom soudruzi nepustili. Ale zahořklej nejsem a ani toho nelituju, že nejsem ten "inžinýr" - práce průzkumnýho geometra byla pěkná (i když velice těžká), pořád v přírodě = mezi srnkama a zajícema. Mělo to výhodu, že za tý šílený normalizace jsem nemusel řešit žádný kompromisy a nic, každej mi moh políbit prdel - co mi moh bolševik udělat - byl jsem poslední z posledních = vožralej umouněnej vorvanej a zablácenej geometr, pořád po kolena v bažinách.
Ale zpět - archeologií jsem se opravdu zabýval od útlého dělství (to není příhodný výraz, jelikož jsem nebyl útlé dítě), a když jsem pak zjistil, že není v mých možnostech obsáhnout to takňák všechno, soustředil jsem se na středověk = zejména na hrady, a obecně na fortifikační architekturu = čili na opevnění měst i ostatních hrazených likalit. V 80.létech jsem byl členem Akademie věd (přes hrady), jelikož za Kačera nemohl castellologický vědecký spolek existovat jen tak - divoce, ale musel být přísně sledován. Z Akademie nikdy nevypadla žádná podpora, jen mě bombardovali spoustou lejster a formulářů = např. abych nahlásil thema své vědecké práce, a podobné pitomosti. Tak jsem se tehdy uvázal vyřešit a sepsat "Choceňské hrady", což se mi dodnes nepodařilo. Tedy - víceméně jsem vyřešil problém Choceňských hradů, nad kterým vědci bádali víc než 120 let - ale nepovedlo se mi to sepsat - někdy před téměř 30ti léty jsem to nabouchal do tehdejšího kompjůtru, ale odešel doprdele hárd-disk, a tehdy ještě tady nikdo neuměl ty ztracené soubory vydloubat - a tak kniha, která byla před dokončením, byla v hajzlu. O té doby jsem neměl čas to dát znovu dohromady - a už jsem se smířil s tím, že to nedokončím - už na to nemám sílu a možnosti, takže jedno vědecké dílo spadlo do senkrůvny. No, ale náš vědecký klub KAS (= Klub Augusta Sedláčka), kde jsou soustředěni doktoři věd a taky pár pošahaných amatérů castellologů, jako já, nebo Michal Němeček či President Hartl, jede furt pryč dál. Jsou tam výborný lidi - třeba můj starej kamarád Zvonda Dragoun = význačný archeolog a původem taky geometr. Zvonda se třeba zasloužil o rozluštění záhady, nad kterou se vědci dohadovali celé novodobé dějiny = a to, zda město Praha, popisované v 10.století Ibrahímem Íbn Jakúbem, bylo na místě Malé Strany (= Menšího Města Pražského) - tedy na levém vltavském břebu, nebo na místě Starého Města - čili na pravém břehu. No a zásluhou Zvondy se potvrdilo, že v 10.století bylo město Praha na místě Malé Strany = čili v podhradí Pražského hradu. Zvonda je v knížkách popisován jako největší znalec Prahy. Ale zpět ke KAS - škoda, že tak předčasně odešel Tomáš Durdík - vždyť jsme byli stejně staří. Jednou jsme se na půdě Archeologického ústavu pěkně vožrali a od té doby jsme si tykali. Tak už víš, co je castellologie? Je to věda zabývající se hrady. Jo, a to víš, že poměrně nedávno byl vyřešen problém lokalizace původního hradu Ústí? Tedy toho, co existoval možná asi už od 9. do 13.století, kdy už stál v románské podobě?
P.S. Ještě bych chtěl studovat starověké a středověké stezky, a souvislost jejich vedení k zakládání sídelních center. Ale myslim, že už toho moc nestihnu - teď už jsem chromej kripl a brzy sklapnu paraple.

Těpic, Zen

4 pekky | Web | 7. listopadu 2016 v 18:45 | Reagovat

mapsal sem sem na mě dlouhej komentář nějak se to odpojilo a vymazalo tak na to seru pa.

5 pekky | Web | 8. listopadu 2016 v 5:59 | Reagovat

Zene nedokázal sem dopis od tebe nepřekopírovat na blog když budeš o to moc stat tak to s tězkym srdcem teda s přemlouvánim smažu ale je hodně kvalitní materiál a trošíčku si myslim že sis myslel že to tak udělám, co.

drž sejá se voto taky pokoušim. čus Pekky.

6 Zen Rohatý-Nasraný | 8. listopadu 2016 v 6:01 | Reagovat

No, vono to povídání bylo jen takové vysvětlení pro Tebe, ale jestli je to na tomdlenctomc blgggu, tak je mi to vcelku jedno, páč to asi stejně nikdo moc nečte - a pokud jo, tak si řeknou, že ten Zen je ňákej vejtaha - ale to přežiju.

7 achab | E-mail | Web | 11. listopadu 2016 v 12:42 | Reagovat

Nebudu dlouhej. Aby se to vešlo. Skvělý. Protože prožitý :)

8 jenda(karel) | 4. prosince 2016 v 18:19 | Reagovat

Mílo a Zene, díky. Konečně něco zajímavýho ke čtení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama