Kámen obrů (f)

28. ledna 2012 v 11:28 | Milan Pekky Bouška |  Z historie
Nevíte kde se nachází Kámen obrů (Hunenstein) ?
Léta do těchto míst jezdim na kole a chodim na václavky a dvakrát jsem ho intezivě hledal a v bažině zaváté sněhem utopil botu (teda jen sem si jí vyzul), šutrák nikde. Tak se dám podat jestli někdo víte nebo zkusit to na jaře znova. GPS tasa na kole a strará mapa s vyznačením místa je pod článkem.
Podklady od badatele - Milana "Freda" Pištěka v celém článku.

Vystupujeme kolem doutnajícího dolu na úpatí čedičového Jedlového vrchu. Je zalesněný, bez vyhlídky, 374 m vysoký. Za čtvrt hodiny přijdeme do malé vsi Kamenice(dnes zaniklá), jejíž stavení jsou zakryta ovocnými sady. I tuto osadu dostali od krále r. 1169 johanité, potom nějaký čas patřila k Rýzmburku a ke Krupce. Později byla rozdělena, ač měla jen deset usedlostí. Každá část patřila k jinému panství (Předlice, Chlumec, Všebořice, Bukov) a z toho vznikaly dlouhé spory mezi jednotlivými feudály. Kamenice má rázovitou květenu. V údolním příkopu se objevuje v pozdním létě hořec. Jen několik minut nade vsí je zcela jiný ráz krajiny: močálovité pastviny, poseté pískovcovými balvany jako velkými mraveništi. Křídové slíny vystupují na povrch, jsou nepropustné, proto voda mění dolíky v bažiny. V červnu tu najde botanik mnoho druhů vstavačů (našich orchidejí) a četné vlhkomilné rostliny (hygrofyty). Jsme ve výši asi 400 m n. m., vlhčí a chladnější krajina má i jinou květenu. Přejdeme-li trať i silnici, vyhledáme asi 100 kroků od trati nevysoký pískovcový balvan opředený pověstmi. Má prohlubně, jakoby stopy lidského obra a jeho psa. Lidová fantasie vytvořila báje o pokolení obrů, kteří tu sobě pro potěchu stavěli, jindy zase z rozmaru a hněvu bořili. Co tady po nich zůstalo, vysvětluje nám teď geologie. Balvany jsou cenomanský pískovec, zbytek mocných kdysi vrstev, usazených na dně křídového moře. Ve větším měřítku se zachovaly o něco výše jako Knínická stěna. Vyhlídka jižním směrem je poutavá, jak s vyvýšeniny nad Kamenicí, tak od sousední malé vsi Bánova, také ovšem s Jahodového kopce (Beerhűbel, 391 m), mírného pahorku při cestě do Žďárku (Cukmantl). Odtud přehlédneme celé území od Telnice k Malému Chvojnu, s močály na křídových slínech, tak odlišné od jiných částí povrchu ústeckého okresu. - František Pinc (* 3. 4. 1901 - † 26. 10. 1982), Antonín Kolář (* 13. 8. 1906 Předboř) - Vlastivědné výlety z Ústí n. L. - Nakladatelství Krajského národního výboru Ústí n. L. (Krušnohorské tiskárny, n. p., základní závod Most [Brüx], 1957)

Kámen obrů. Na louce za Kamenicí vyčnívá z pestrého koberce květin obrovský balvan pískovce, přes metr vysoký a dvanáct metrů v objemu. Na jeho temeni je plno prohlubenin, jakoby otisků nohou velikých zvířat vyhynulých a obrů lidských, dávno zemřelých.

V pravěku prý na tom kameni sídlil obr, jenž stopy nohou svých v kameni zanechal. Když se obr rozkročil, jedna noha na kameni stála a druhá až na Milešovku, Doubravkou horu nebo Blansko dosahovala. - František Cajthaml-Liberté - (* 30. 3. 1868 Suchomasty - † 3. 5. 1936 Bystřany [Horušany, Wisterschan]) - Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských - vyd. (1924): Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Hybernská 7, Praha II.) - Antonín Svěcený (* 1. 1. 1871 - † 12. 12. 1941)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pekky | E-mail | Web | 28. ledna 2012 v 11:31 | Reagovat

No já co se dá dělat - zatim nevim.

2 pekky | E-mail | Web | 28. ledna 2012 v 11:35 | Reagovat

Ten na obrázku to z největší pravděpodobností neni.

3 domek | 28. ledna 2012 v 11:41 | Reagovat

takovejch je v tech mistech stovky,jsou to zbytky toho obřího kamene(stěna) kterou podle legendy obr rošláp

4 menoruze | 28. ledna 2012 v 14:21 | Reagovat

Myslím, že s tím obrem to bude jen taková pověra nebo mýtus, kluci, a doufám, že na ně nevěříte. Ti žili kdysi, ale dneska už né.

5 Gennor | 30. ledna 2012 v 14:26 | Reagovat

V blízkosti hradu Blanska zdržoval se před dávnými roky strašlivý obr, který řádil v lesích a působil veliké škody. Konečně z čiré svévole si usmyslil škoditi městu Ústía jeho obyvatelům. Shromažďoval proto veškeré neřádstvo, házel je každého večera na město a bavil se strachem obyvatelů. Avšak od toho neřádusám onemocněl a lékaři, jichž se ptal, radili mu, aby se koupal v Bělé. Tu zažádal u ústeckého magistrátu o dovolení, aby se směl v řece Bělé koupati. Obdržel svolení, avšak do klekání musí z vody vylézti, jinak ho smí každý usmrtit.Jednou však, když se ještě koupal, zazvonili náhle ústečtí klekání' tu vyběhly ženy z města s obušky a klacky, přepadly obra ve voděa ubily ho.Tak se Ústí zbavilo obtížného souseda.
F. Cajthaml-Liberté -  Staré pověsti Středohoří a Podkrušnohoří /Bukač 1923/.

6 Hoblák | 30. ledna 2012 v 18:30 | Reagovat

Pátrání proběhlo ve dvou dnech. Nepřineslo nic zajímavého. Ten balvan opravdu existuje? Je to ten na té fotografii? Prošel jsem to asi 200 m rovnoběžně s tratí asi v délce 2 km. Na začátku jsou příšerné bažiny. Naštěstí mrzlo tak dobrý. Dál jsou balvanité úseky ale balvany jen malého vzrůstu. Výše jsou určitě větší ale tam to asi nebude. Získáš-li více údajů se tam vypravím ještě jednou.
Zdraví Honza Hoblák.

7 pekky | 30. ledna 2012 v 18:47 | Reagovat

Ten kámen na fotce je jinej něco jsem sem chtěl aspoň dát co jsem tam nafotil. No prý existuje ale před 80 rokama čouhal jen trochu nad zemí, možná to zapadalo chrastím a humusem. No na jaře si  beru lavinovou tyč a krumpáč.

8 Hoblák | 31. ledna 2012 v 20:08 | Reagovat

[7]: Na tem bahnisku proběhl pokus o socialistické vysoušení terénu. Jsou tam vybagrované strouhy.  A nebo je rozšmelcovanej v kruháči tam opodál.  Kdo ví.

9 http://www.heimatfreunde-aussig.de | Web | 31. ledna 2012 v 23:05 | Reagovat

Kamnitz, (früher Kamitz)
mit 11 Häusern, 61 Einwohner, Eisenbahnstation Tellnitz, Haltestelle der elektr. Straßenbahn Aussig - Tellnitz, kath. Gemeinde Tillisch, Pfarre Gartitz, Post Aussig - Pockau, Schule Johnsdorf   liegt im Straßenzug Tillisch - Kamitz - Kaiserstraße, am Rande der basaltischen Tannich (374 m) im Tale eines Bächleins, dessen Wasser sich aus dem moorigen Wiesen der Bruchlinie zwischen dem Erz- und Mittelgebirge sammelt.

Landwirtschaft mit Obstbau und Gurkenkultur. - Eirunder  slawischer Rundling aus der Zeit des  10. oder 11. Jahrhunderts ohne nennenswerte Weiterentwicklung. Im Gegensatz zu dem slawischen Ortsnamen (kamenica, "Steinbach") sind sämtliche Flurnamen deutsch, welcher Umstand auf frühe deutsche Besitznahme hinweist. Bemerkenswerte Flurbezeichnungen: Steiniger Fiebich (Schutthalde zenomanen Sandsteins, darunter des sagenhaften "Hünensteins" mit einem "Fußabdruck" oberhalb des Wächterhauses der DBB.), "Weingarten" (der unbedeutende Weinbau ist seit langem aufgelassen). Beachtenswertes Steinkreuz in der Dorfmitte. Im Talgraben ein Einzelstandort des Herbstenzians (Gentiana barb.)  Kamnitz, das bereits i.m Jahre 1169 als Grenzort zum Johannitergebiete genannt wird, gehörte in frühester Zeit zum Besitze der Riesenburge und nach dem Niedergange dieses Geschlechts zur Herrschaft Graupen. Teile des Dorfes gelangten teils durch Belehnung, teils durch Abverkauf (1580) an die Güter Herbitz - Prödlitz, Kulm, Schöbritz und Pockau. Der Teilbesitz Prödlitz, der nach Einbeziehung infolge der böhmischen Rebellion (1618 - 1620) in die Gütel Ober- und Niederprödlitz geteilt wurde, kam 1694 zur Gänze an die Herrschaft Schönwald und wurde 1791 an die Herrschaft Türmitz verkauft.

Die Schöbritzer und Pockauer Dorfanteile wurden 1640 im Gute Schöbritz vereinigt, so daß die früher vielgestaltige Zerrissenheit des Dorfes bei Ausgang des 18. Jahrhunderts wenigstens in einer Dreihörigkeit zu den Herrschaften Türmitz, Schöbritz und Kulm ihren Abschluß fand. Die unklaren Grenzverhältnisse am Tanischberge zwischen Graupen einerseits und den Gütern Herbitz, Schöbritz und Pockau anderseits wurden im Jahre 1510 und 1553 durch Entscheidung des Prager Burggrafen geregelt.

1654 hatte Kamnitz 10 Häuser ( 3 Bauern, 6 Kleinbauern, 1 Gärtner). Die Gütel Nr. 1, 2 und 4 lagen wüst, jenen unter Nr. 5 und 7 waren Vieh und Hausrat abhanden gekommen. Der den Ort überragende Tannich bietet eine gute Fernsicht.

Emil Richter, Oberlehrer i.R., Aussig-Schreckenstein

Přeloženo Googlem:
Kamenice (dříve Kamitz)
s 11 domů, 61 obyvatel, nádraží Tellnitz, vystupte na el. Tramvaj Aussig - Tellnitz, Cath. Společenství Tillisch, farní Gartitz , po Aussig - Pockau, škola John Obec se nachází v ulici Tillisch - Kamitz - Kaiser ulici, na okraji čedičového Tannich (374 m) v údolí malého potoka, voda z bažinaté louky zlomová linie mezi rudy a Vysočiny sbírá.

Zemědělství, s ovocem a okurkou kultury. - Vejčité slovanské Rundlingsdorf z doby 10. nebo 11 Století, aniž by výrazným krokem vpřed. Na rozdíl od slovanské místní jména (Kamenica, "Steinbach"), všechny místní jména jsou v němčině, okolnost, která signalizuje brzy německé okupace. Pozoruhodné názvy polí: Rocky Fiebich (suti zenomanen pískovce, včetně legendární "velký kámen" s "stopa" nad stráž domu DBB). "Víno zahrady" (víno je bezvýznamné opuštěný po dlouhou dobu). Důležité informace o kamenný kříž v centru obce. (Gentiana hrotu.) Talgraben v jednom místě Kamnitz podzimní hořec, která je již uvedena jako pohraniční město v roce 1169 na St oblasti John, patřil nejstarších dob do vlastnictví obřích hradů a po poklesu této generace vládnout ječmen. Části obce přišel z části investituru, z části prodeji (1580) na zboží Herbitz - Prödlitz , Kulm , Schöbritz a Pockau . Část vlastnil Prödlitz, kvůli zařazení Českého povstání (1618 - 1620) byla rozdělena na horní a Giitel Niederprödlitz přišel v roce 1694 v plném rozsahu na právní Schoenwald V roce 1791 se vlády Türmitz prodal.

Všebořice Pockau vesnice a porce byly spojeny v 1640 Dobrý Schöbritz, takže čím dříve mnohotvárné narušení obce již od 18. Století, alespoň tři otroctví pánům Türmitz, Schöbritz Kulm a našel jejího uzavření. Jasné, okrajové podmínky na Tanischberge mezi zrny na jedné straně a zboží Herbitz, Schöbritz a Pockau druhé straně, byl v roce 1510 a 1553 řídí rozhodnutím hraběte Pražského hradu.

1654 měla 10 domů Kamnitz (3 zemědělci, 6 malých zemědělců, zahrádkářů 1). Giitel č. 1, 2 a 4 byly pusté, ti pod č. 5 a 7 ztratil hospodářských zvířat a pro domácnost. Vynikající Tannich místo nabízí dobrý výhled.

Emil Richter, ředitel školy, důchodci, Ústí-Schreckenstein

10 Endží Červený | 31. ledna 2012 v 23:43 | Reagovat

Ahoj Pekky! Na ten obrův kámen jsem se ptal kamaráda z TP muzea a ten mne odkázal ať se podívám na stránky o hradu Blansko ,estli se tam nedovíš více! Zdraví Eda.

11 Ema | 1. února 2012 v 13:30 | Reagovat

Chodím nad Knínice na houby a malejch cenomanskejch pískovcových kamenů je tam mraky, celý suťový pole, blbě se v tom chodí a právě proto jsou tam hříbky, anšto tam nikdo nechodí. Kámen obrů jsem nikdy neviděl, ani tu zmiňovanou knínickou stěnu, budu po něm pátrat. Myslím, že ten na fotce to určitě není, páč se píše, že je na louce. Z komentářů na tvých stránkách pozoruju, že se skoro asi najít nedá. Jestli ho ti naši stavaři náhodou při výstavbě dálnice nepoužili na pešunk.

Ahoj Éma.

12 Hoblák | 2. února 2012 v 19:01 | Reagovat

Dnes třetí průzkumná akce!!! Pátrání neúspěšné ale čundr fajn.  Prošel jsem to kolem trati asi dva km směrem na Telnici. Potom až nahoru k lomu. Krom pěkných stromů nic zajímavého. Ta stará mapa je OK není po nějaký lumpachyták? Nejzajímavější byl ten mužík. Tak čau. Kdyby jsi se něco domák tak dej vědět. Honza

13 Pekky | Web | 11. prosince 2016 v 8:36 | Reagovat

Film z odhalení na YouTube - https://www.youtube.com/watch?v=BrHgTjhPNKE

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama