Rudolf Kauschka z Fukova

6. srpna 2011 v 23:34 | Milan Pekky Bouška |  Z historie
Rudolf Kauschka
Významný horolezec a spisovatel německého původu (2. 10. 1883 Fugau - 2. 4. 1960 v Kemtemu), se nesmazatelně zapsal do historie nejenom severočeského pískovcového lezení, kde po něm zůstala řada prvovýstupů, např. v r. 1906 jako první stanul na Dračím zubu na Hrubé skále. Narodil se v dnes již zaniklé obci Fugau (Fukov) na Šluknovsku, později (1895) se rodina přestěhovala do Bílého Potoka. V roce 1904 dokončil studia a stal se celníkem po otci. Od té doby podnikal mnoho túr a výstupů, nejprve v Jizerských horách a okolí. Od roku 1906byl členem Liberecké sekce Alpenvereinu (Alpský spolek) a podnikal cesty do Alp. V roce 1914 byl na první evropské sáňkařské dráze, na Ještědu, vítězem prvního evropského mistrovství v sáňkování. Během první světový válce sloužil jako poručík 1. roty horských vůdců v oblasti Ortleru. Roku 1924 vydal knihu "Wandern und Klettern".

Nepochybně nejznámějším členem sekce Reichenberg byl liberecký básník a propagátor horolezectví, spisovatel Rudolf Kauschka. Proslul jako známý prvovýstupce počátku minulého století působící v severočeských pískovcích, saském Švýcarsku, Lužických horách. Později působil i v Alpách, kde rovněž absolvoval řadu výstupů i prvovýstupů. Aktivně lyžoval, velmi dobrých výsledků dosahoval v běžkařských závodech. V padesátých letech se odsunutý český Němec Rudolf Kauschka přičinil o obnovení sekce Reichenberg při OEAV.
V roce 1924 však dal liberecký alpenverein dohromady prostředky, které mu umožnily uvažovat o zřízení nové alpské základny. Nakonec se podařilo vybrat ve Vysokých Taurách vhodné místo obklopené často dosud nezlezenými třítisícovkami v tzv. Bachlenke, u jezera Bodensee ve výšce 2 586 m. Ještě na počátku léta téhož roku zahájili podle plánů stavitele Bruna Pietsche stavbu, a pod vedením Ferdinanda Czastky a Emmericha Soutscheka byla během dvou sezón zbudována další, dodnes sloužící horská chata tzv. Nová Liberecká chata (Neue Reichenberger Hütte). Ta byla do provozu slavnostně uvedena 26. června 1926.
Dalšího rozmachu sekce dosáhla ve třicátých letech minulého století, kromě dalších stavebních úprav ve své chatě v roce 1935 pořídila pod alpským Hochkönigem další objekt, Rupertihaus, jako vlastní středisko lyžařských sportů. I tento, již druhý rozmach Reichenberg sekce však zmařila válka, po jejímž skončení sekci bezmála definitivně rozprášil odsun, který se týkal i většiny válku přeživších německých horolezců. Nejvíc zbylých členů se však soustředilo v Rakousku kolem spisovatele a legendárního severočeského "pískaře" Rudolfa Kauschka. V r. 1951 byla v rámci velké sekce OEAV Edelweiss založena liberecká skupina, a v roce 1953 obnovena při OEAV sekce pod původním názvem, tedy Reichenberg, která v r. 1957 získala zpět do svého vlastnictví i Neue Reichenberger Hütte, kterou postupným zvelebováním přivedla až k současnému pohodlnému a ekologickému standardu mezi rakouskými horskými chatami.

V Jizerských horách je na jeho počest pojmenována obtížně přístupná Kauschkova věž. V Alpách po něm byl roku 1959 pojmenován vrchol vysoký 2903 m.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pekky | 7. srpna 2011 v 0:19 | Reagovat

Jednou vyrazil s druhy ve dvě hodiny ráno z Liberce pěšky přes Jizerské hory na Sněžku a v sedm hodin večer (tedy o 17 hodin později) byli již zpět na Harrachovském nádraží, přičemž údajně přes dvě hodiny odpočívali na vrcholu Sněžky.

2 pekky | 7. srpna 2011 v 0:20 | Reagovat

Roku 1922 vystoupil s přáteli během jednoho dne (přesněji 23 hodin od sedmé hodiny večer do 17:45 dalšího večera) 12 krát na vrchol Ještědu. Přitom překonali převýšení více než 5000 metrů a použili dvaceti různých cest.

3 dom | 7. srpna 2011 v 8:56 | Reagovat

ho znám někde je i kauškova věž alle nevěděl sem že je z fukova

4 Éma | 8. srpna 2011 v 18:08 | Reagovat

Na tu jeho věž v Jizerkách vyleze jen pár lidí ročně, takže mnohem opuštěnější místo, než třeba vrchol Everestu. Má prvovýstupy i tady u nás v Tisý, v Labáku a v Sasku. Mimochodem jsme vylezli v Affensteinech na věž, kde byla knížka z roku 1912 ! Sic ! To už se hned tak nevidí. Zápisy z války (překvapivě hodně), pak u všech jmen křížek, pak zápis plný zoufalství z června 1945 (utíkáme z trosek dříve nazývaných Drážďany) a pak tři roky nic. Popsaná je tak do půlky, takže by tam mohla vydržet do roku 2100 a to už snad žádný lidi nebudou, tak to bude takovej zajímavej pomníček.

Éma

5 vestec | Web | 13. ledna 2012 v 4:43 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

6 الشيخ الروحاني | E-mail | Web | 28. září 2013 v 20:18 | Reagovat

www.herzas.net - Domain Parking
الشيخ الروحاني   http://www.sheikhrohani.de/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama