Steve Seasick nad Berlínem

13. června 2010 v 20:27 | Péťa "Kalhotka Joe" Novák |  Poskytnutý prostor
Brežnef a Hony
Nebe nad Berlínem bylo šmolkově modré a líně na něm polehávaly mráčky ze Simpsonů. Bylo krásně, teplo a východní Němky se rozvážně projížděly na kolech. Neměly podprsenky a tvářily se tak nějak oduševněle proti českým peroxidovým blondýnám, oblečeným v teplákách z vietnamský tržnice....
Z trochu uhoněného východního Berlína jsme kolem torza pověstné zdi prchli přes most na západ. V uličkách Kreuzbergu jsme se rázem ocitli v jiném světě. Tahle pověstná čtvrť si pořád drží skvělou atmosféru.

Stačí najít nejbližší hospůdku, sednout si na předzahrádku na chodníku, a dát si pivko.
Kolem pozorujeme cvrkot. Turci se zahalenými manželkami se mísí s pokérovanými punkáči a vypelichanými máničkami. Všechno a všichni jsou ve velký pohodě. Žádnej stres, žádný zakaboněný tváře. Berlín, jak známo, je město levičáků. Dá se říct revolucionářů. Dvě hoďky se na sebe můžeme usmívat. Při hlubší debatě bychom si možná vjeli do vlasů... (Fota zde)
No, ale s Martinem Galeristou, Vladimírem Hendrixem a opravářem elektrických křesel Pekkym jen v klídku popíjíme, říkáme frky a těšíme se na večerní koncert Seasick Steva. Koná se ve Fritz klubu na Postbahnhof. Stylová budova starého poštovního nádraží slibuje sama o sobě nevšední zážitek. Uvnitř jsou příjemný prostory a moc pěknej klub, kam se vejde asi tak 1000 lidí.
Předskokana dělal Stevovi hudebník původem z Izraele, který si říká Yoav. Kapku vystajlovanej mlaďas. Hrál jen na akustiku a bohatě využíval kytarovej delay, jehož pomocí vrstvil rytmický a melodický kousky na sebe a do toho ještě zpíval a hrál. Bylo to docela zajímavý. Ale po třech písničkách už to docela stačilo. V deset večer, když už jsem sotva stál na nohou a byl uvařenej z vedra, který uvnitř panovalo, napochodoval na pódium Steven i se svým bubeníkem Danem Magnussonem. Oba, ač už v letech se s vervou pustili do své představy deltského blues (you tube). Steve střídal své home-made artefakty, skoro na každou píseň jiný. Nevynechal ani svou proslulou třístrunnou kytaru a přidal i historku, jak k tého japonské »krásce« přišel. Probral snad repertoár ze všech svých alb. S určitostí jsem zaregistroval tři. Muzika měla neuvěřitelný grády. Jakoby pánové zrovna neťukali na dveře sedmdesátky. Prostě dvě hodiny velký parády.
Seasick Steve
Seasick Steve, vlastním jménem Steven Gene Wold (1941). Utekl ve 13 letech z domova před svým otčímem, který jej surově bil. Potuloval se po celých Spojených státech až do roku 1973. Dlouhé vzdálenosti překonával na nákladních vlacích a dělal příležitostné a sezonní práce na farmách. Žil jako hobo (potulný dělník a vagabund bez domova). Sám o tom říká: Hobos jsou lidé, kteří se potulují a hledají práci, trampové jsou lidé, kteří se toulají, ale žádnou práci nehledají a bums jsou ti, kteří sedí na prdeli a nic nedělají. Byl jsem každým z nich.
V 60. letech začal cestovat a jako hudebník vystupovat na veřejnosti. Přátelil se prý i s Janis Joplin a Joni Mitchel. Živil se i jako námezdný muzikant a studiový technik. Na konci 80. let žil v Olympii blízko Seattle. Mezi jeho přátele na nezávislé scéně měl patřit také Kurt Cobain.
Pracoval jako producent a session hudebník. Hrál i v pařížském metru jako street performer. V roce 2001 se usadil v Norsku a vydal svou první desku nazvanou CHEAP (2004). Následovalo další album DOG HOUSE MUSIC (2006). Na Silvestra 2006 si ho pozvali jako hosta do vysílání televize BBC a Steve se stal doslova přes noc slavným. Objevil se na všech vyhlášených festivalech v Británii a na kontinentu. Získal řadu významných ocenění (Brit Award, MOJO Award...). Následovala další alba - I STARTED OUT WITH NOTHIN AND I STILL GOT MOST OF IT LEFT (2008) a MAN FROM ANOTHER TIME (2009). Přezdívku Seasick (mořská nemoc) Steve přijal poté, co se přeplavil do Norska a cestou mu bylo na lodi blbě (pokaždé mám mořskou nemoc, říká Steve).

Diskografie:

2004 - Cheap
2006 - Dog House Music
2008 - I Stasted Out with Nothin and I Still Got Most of It Left
2009 - Man From Another Time
2010 - ...Songs For Elisabeth
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pekky | E-mail | Web | 13. června 2010 v 21:15 | Reagovat

Cestou autem zpátky jsem panu řidiči v autě udělal 300 mikrospánků(pokaždý když sem se vzbudil Pétovi něco nesmyslnýho řek - aby neusnul!). A po Patti Smithové v palaci kultury v porevoluční koncertu asi druhym nejlepším co sem kdy slyšel dorazil uplně viděšenej ve 3 ráno s partákama ve zdraví domu. Díky Katas že si to tak krásně zrežíroval.

2 UnderWear Joe | 14. června 2010 v 12:07 | Reagovat

Dneska se mě Vláďa na nádraží ptal, jestli mám teď taky život rozdělenej na před Seasick Stevem a po něm... Rozhodně musim říct, že ten koncert patří mezi mých TOP 20, a to jsem viděl bez prdele stovky bigbítů...

3 JESUS | E-mail | Web | 16. června 2010 v 11:05 | Reagovat

Čao.
Jel bych též,leč z mrzkého částečného důchodu nelze.Teď si cpu po ránu 3 Máz do tykve ,zkoukám new zprávy a je lehce na duši i na tělě.Jindy bych už brázdil bike asfalt minimálně severních Čech,takto jen dřepím u compu.Protože nedošlo k dohodě s NSR pojišťovnou,jde to k civilnímu soudu,doufám,že že to nebude trvat opět 5 let,vědět,že pojišťovně jde jen o čas,byl by soud už dávno a mohl jsem jezdit dle vůle.
Koukám na foto,Dondra tam taky hodil čočku-mohl mě zasponzorovat z přebytku za koncert v NSR...
No,život kvačí,je mi jasný že neuvidím ani fesťák v Milovicích a to Slayer jsem fakt vidět chtěl,leč Nejvyšší mění,takže budu zmaštěn na srazu průmyslovky po 34 letech.Radši bych koncert mettalový 4 + dalších,ale když není z čeho...Nedělní výhra sportky byla 20kč-tudíž v mínusu,kdybych vyhrál,či se jinak dobral k 2000 kč nutných k vidu kapel,vynechám sraz...
Hm,tolik tedy k situejšnu,měj se fajn

4 hunt | 19. srpna 2010 v 23:51 | Reagovat

miliona půl diváků na you tube http://www.youtube.com/watch?v=pNoPNC3ebYQ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama