cyklo-misantropický blues

28. října 2009 v 7:51 | Jiří Němčík |  Převzato
Tak mě přišel mejl od pana Růžičky s odkazem :"tahle poetika by ti mohla být blízká, mílo. možná novej kámoš...."

dřív sem si myslel, že jezdim rád na kole proto, že mám rád ježdění na kole. nedávno sem se ale nad tim zamyslel hlouběji. je to tim, že vlastně moc nesnášim lidi.
třeba je nesnášim v mhd.
znáte to, doběhnete tramvaj a na podlaze zvratky z včerejší noci. tramvaj řinčí a lidi se ve svejch sedačkách kymácejí jako nějaký platikový figury.
většinou mlčí a jedou si v hlavě svoje nekonečný lajny a prohlubujou osamění a koukají z okna a zbytek je zas moc hlučnej a sděluje si pitomosti.

reklamní bannery nad hlavou jsou pokaždý stejný. nanicovatý řeči jsou pokaždý stejný.
jenom někdy přistoupí kristus, ale řidič ho hned vyžene z vozu.
pokaždý z toho dostanu nauseu.

autem to neni o moc lepší. banda pitomců na magistrále se předhání, kdo bude drzejší a komu při předjíždění budou víc svištět gumy, kdo je bude mít tlustší, kdo bude mít tmavší skla, kdo víc decibelů z rádia faktor iq zero.
co nejmíň používat blinkr. blinkr je pro pitomce. jedu Já.

tak jezdim na kole. bez nich.

mám to do práce deset kiláků. polovinu kolem vody. teď když začíná zima, skoro nikdo tam nechodí a nejezdí. lidi v elasťákách vycpanejch na prdeli zmizeli.
rodinky s dětma zmizely.
už jezdí jen opravdoví misantropové.
jako sem já.
málokdy někoho potkám.
a když, tak na sebe vždycky tak trochu kývnem a malinko se usmějem.

kolem vody sem tam osamělej rybář.
dneska jeden se stoličkou vyndanou až na kamenitym dně, který odkryly nízko spuštěný jezy v troji.
ohlídnul se, když jsem projížděl a potáhnul z cigarety, když jsem projel.
nízký podzimní slunce se pasírovalo přes zamlženou oblohu. čerstvej, krutě chladnej vzduch. skoro jak někde v norsku, skoro jak někde v zapadákově, skoro jako v ráji.

těšim, až začne sněžit. nikde nikdo. všichni se budou tlačit na magistrále a mačkat klaksony. a kolem řeky pusto klid.

hledejte místa, kde budete sami. hledejte časy, kdy všichni budou zalezlí u televizí a večeří a s papučema trůnit na vyleštěnejch hajzlech. hledejte takový situace, který vás odvedou od věcí, který znáte. od lidí, který znáte. mrznout. zalykat se vedrem. topit se v potu. hlavně žádný pohodlíčko. to je na palici. to je na zabití sebesama. to je krizi středního věku, to je na blití.

já vlastně nejsem žádnej cyklista.
nikdy sem nebyl na cyklojízdě.
od dob olafa ludvika sem se nekoukal na závod míru.
občas chodim pěšky a nemyslim si, že jízdou na kole spasim svět.
chci spasit jenom sám sebe.
tak jezdim.
možná se potkáme někde v zimě, v potu tváře, zmrzlí a štastný a malinko se na sebe usmějem.
to mi stačí.
Jiří Němčík, středa 21. říjen 2009 01:07
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pekky | E-mail | 28. října 2009 v 8:01 | Reagovat

Je já mu napíšu a emajlem se na pána i usměju protože mě votevřel voči uš dávno sem to tušil že to takhle nějak bude jen sem nedokázal kláds na pražce života koleje v rovnocenejch úhlopříčkách SLOVA = POCITY.

2 Pekky | E-mail | 28. října 2009 v 8:06 | Reagovat

Atak by sem vykojelyl eště sem pár cizím slovům nerozuměl ale pocitově vnímám že se tam hoděj. Myslím že autor uhodil kladívkem na hlevičku.

3 Oukej | E-mail | 28. října 2009 v 8:42 | Reagovat

moc pěkný počteníčko

4 be*H | 28. října 2009 v 17:41 | Reagovat

Pekky, ale ty jsi jen cyklo, to nejsi misantrop. Oko vidí a dodneska
vzpomíná

5 Pekky | 28. října 2009 v 17:46 | Reagovat

[4]:
stejně nevim co to je ten misantrop ve slovníku píšou : "chorobná nenávist k lidem" a to k nekerejm z kmene komančů cejtím.

6 Mk | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 7:21 | Reagovat

Souhlas

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama