První pomoc při akutních intoxikacích halucinogeny

26. srpna 2008 v 22:51 | Milan Pekky Bouška
Pár rad před houbařskou sezonou které sice nejsou z mé hlavy ale pro lidi krerý s tímto materialem pracují rozhodně k zahození nejsou.
Zásady při poskytování psychologické první pomoci při nezvládání průběhu psychózy po intoxikaci některým z halucinogenů. převzato z http://www.biotox.cz/
Zásadní Zásady jsou v celém článku :

  1. Zamezit dalšímu požití drogy.
  2. Nenechat intoxikovanou osobu prochladnout.
  3. Zajistit dostatek tekutin (avšak řídit se potřebami a přáním intoxikovaného a do ničeho ho nenutit).
  4. V žádném případě nenechat intoxikovaného ani na okamžik o samotě! Neustále být v jeho blízkosti.
  5. Hovořit klidně, zřetelně a tichým hlasem.
  6. Chovat se klidně, maximálně přirozeně a nenuceně.
  7. V řeči se vyvarovat užití více smyslných výrazů čí obratů.
  8. Veškerá komunikace (verbální i nonverbální) musí být jasná a jednoduchá a měla by co nejvíce reagovat na aktuální stav a požadavky intoxikovaného.
  9. V přítomnosti intoxikované osoby nehovořit s žádnou třetí osobou tak, aby tomu nemohl intoxikovaný rozumět a nabýt dojmu, že se děje "něco" za jeho zády.
  10. Co nejvíce s intoxikovaným hovořit (pokud sám nechce jinak), nenechat ho pohroužit se do svých vlastních myšlenek. Neustále ho hovorem nebo jiným způsobem vracet zpět do reality a ujišťovat ho, že je v pořádku a všechny nepříjemné halucinace a stavy brzy pominou.
  11. V žádném případě nepřipomínat intoxikovanému jeho minulé či současné osobní problémy ap.
  12. Snažit se projevovat intoxikovanému blízkost a sounáležitost (nikoli však lítost), zejména v případě silnějších depresí či úzkosti.
  13. Snažit se zabránit zranění či úmyslnému sebepoškození intoxikovaného (při silnějších depresích se dosti často objevují sebevražedné tendence).
  14. V žádném případě intoxikovaného do ničeho nenutit proti jeho vůli ani ho nijak neomezovat. Pouze v krajním případě nezvladatelného neklidu nebo příliš výrazných a nezvladatelných sebepoškozujících sklonech je nutné intoxikovaného fyzicky omezit (např. přivázáním k posteli a omezím pohybu). I nadále je však nanejvýš nutné dodržet předcházející doporučení.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pekky | Web | 26. srpna 2008 v 23:05 | Reagovat

Na malovaném obrázku Lysohlávky moravské - Psilocybe moravica od Jana Kuby.

2 hunt | 26. srpna 2008 v 23:12 | Reagovat

ty co psaly ty zásady byli ale hodný lidi...

3 Pierre | Web | 27. srpna 2008 v 9:11 | Reagovat

Ještě že houby nežeru. heh

4 ps | 27. srpna 2008 v 12:18 | Reagovat

velmi poučné, mám dojem že to lehce mám i po THC

5 Zen Rohatý-Nasraný | 27. srpna 2008 v 13:40 | Reagovat

Taky houby nežeru. Už vodmala.

P.S. Satan řikal, že nejlepší houby sou vepřový.

6 domča | 27. srpna 2008 v 22:04 | Reagovat

tak kdy vyrazíme na houbičky mildo budeš zachraňovat ty mě nebo já tebe

7 Mery | 28. srpna 2008 v 13:50 | Reagovat

Jdu s vámi.

8 coln | Web | 6. září 2008 v 22:10 | Reagovat

dobry a poucny

9 cimbom | E-mail | Web | 7. září 2008 v 11:26 | Reagovat

moravské - Psilocybe moravica od Jana Kuby.

10 Vanagu | 10. září 2008 v 12:39 | Reagovat

Tak jsem to zkusil. Hub jak hoven, řečeno ústy Žravého Roberta z bufíku Svět ale lysohlávky žádné.

11 Venda a Kačka | 16. listopadu 2009 v 19:03 | Reagovat

právě jsme si uvařily čaj.-.....hmmm. to bude zajímavé.....snad to přežijeme....dali jsme jich do čaje 20 a pak napíšem co a jak ....snad...good trip

12 pekky | E-mail | Web | 10. června 2010 v 17:43 | Reagovat

Kolik druhů lysohlávek u nás vlastně roste?
Odpověď na tuto otázku není vůbec snadná. Halucinogenní houby, které rostou u nás, bychom mohli rozdělit do dvou skupin. Jednak to jsou houby rostoucí na podzim na travnatých místech (na loukách, na pastvinách) a potom to jsou houby, které rostou také na podzim, ale v lesích – v příkopech podél cest, na různých narušených místech, na zbytcích rostlin nebo dřeva. Co se týče té první skupiny, z těch travních druhů u nás roste lysohlávka kopinatá a v Evropě je potom známo ještě několik druhů. V druhé skupině je to ovšem velice komplikované. Já osobně tyto houby studuji už asi deset let a domnívám se, že jsou jich u nás celkem čtyři druhy. Lysohlávka česká, lysohlávka tajemná, lysohlávka moravská a lysohlávka lesní. V Evropě potom rostou ještě přinejmenším tři další. Ovšem v Akademii věd dokončujeme v současné situaci studii založenou na porovnání DNA  těchto hub, uvidíme, zda tento přístup přinese do systematiky více světla.

13 pekky | E-mail | Web | 10. června 2010 v 17:46 | Reagovat

atím sice nebylo prokázáno, že by lysohlávky mohly být toxické pro játra nebo pro ledviny, nicméně existují názory, že jejich užívání by mohlo být u citlivých jedinců spouštěcím mechanismem pro některé psychické choroby, například pro schizofrenii. Jaké je riziko vzniku závislosti na psychaktivních houbách?
Halucinogenní látky obecně, ať už jde o LSD, halucinogenní houby nebo kaktusy, nevyvolávají fyzickou závislost jako třeba heroin nebo pervitin, ale lze si jen těžko představit, že by si člověk často experimentující s lysohlávkami zachoval nějaký smysl pro realitu.

14 JudithPITTMAN27 | E-mail | Web | 13. srpna 2012 v 19:46 | Reagovat

Some time before, I did need to buy a house for my corporation but I didn't have enough cash and could not buy anything. Thank goodness my mate proposed to take the <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/mortgage-loans">mortgage loans</a> at trustworthy bank. Hence, I acted so and used to be satisfied with my credit loan.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama