Jeden příběh i pro memotorkáře.

22. února 2008 v 21:47 | Milan Pekky Bouška |  Z historie
Kdo dnes zná.konstruktéra motocyklu Čechie - Böhmerland Albina Huga Liebische (* 26. 7. 1888 Rumburk; + 9. 11. 1965 Passau). Jakým byl vlastně člověkem? Jeho syn Albin Richard, kterému bylo přezdíváno Aly, o něm tvrdil, že byl neobyčejně tvrdohlavý a dokázal vždy prosadit svou. Ze vzpomínek pamětníků vyplývá, že se nestranil dámské společnosti, s radostí pečoval o svou údajně rozsáhlou skalku, miloval cestování a nenáviděl politiku. Vysoký kostnatý muž s mohutným nosem a knírem se dokázal smát očima. Znát ho tak Bohumil Hrabal...

Albin Hugo Liebisch se narodil v rumburském domě svého stejnojmenného děda jako druhé nejmladší dítě zahradníka Emila Liebische. V roce 1895 se Liebischova rodina odstěhovala do Krásné Lípy, kde si Emil Liebisch zřídil prosperující zahradnictví. Albin Hugo Liebisch navštěvoval krásnolipskou obecnou školu a poté šel do učení k Reinholdu Mayovi, který měl ve Varnsdorfu prodejnu a servis šicích strojů, kol a později i motocyklů. Motory Liebischovi učarovaly. Ale kde se s nimi setkat? Vždyť v této době (kolem r. 1905) byla motorová vozidla ještě hýčkanými hračkami pro bohaté (navíc s mnoha neduhy) a setkat se s nimi na Šluknovsku a vůbec v Čechách bylo nevšedním zážitkem. Mladý nadšenec byl rozhodnut vydat se za motorismem do světa. A měl štěstí. V novinách si přečetl inzerát wiesbadenského advokáta, který sháněl šoféra. Tak tedy vzhůru do Wiesbadenu! Psal se rok 1907.
V roce 1911 přijal Liebisch místo osobního šoféra svobodného pána von Poschinger na zámku Buchenau u Regenu, kde se seznámil se svou ženou Herminou. Zde se rovněž narodil jeho jediný syn Albin Richard zvaný Aly. O dva roky později Liebisch nastoupil do autoopravny Jeana Fuchse v Bayreuthu, ale právě začala světová válka. Mladý mechanik odešel bojovat na východní frontu, odkud se v roce 1915 se zraněním vrátil. V letech 1916 - 1919 byl dílovedoucím v kopřivnické továrně na automobily. Zde se seznámil s vynikajícím konstruktérem Dr.h.c.H. Ledwinkou.
Na počátku dvacátých let se Liebisch s rodinou přestěhoval zpět do Krásné Lípy a stal se dílovedoucím v automobilové dílně majitele textilky a nadšeného automobilisty Alfreda Hielleho (1875 - 1949). Major Hielle již v roce 1909 závodil na voze zn. Mercedes ve známém 1858 km dlouhém závodě "Prinz Heinrich Fahrt" z Berlína do Mnichova a byl členem několika autoklubů. Znal se osobně s Ettorem Bugattim, kterému údajně finančně pomáhal s postavením jeho slavného závodu v Molsheimu, spoluzaložil Severočeský automobilový klub (Nordböhmische Automobil-Club) a na vozech značky Bugatti i závodil. Z Liebische a Hielleho se stali velcí přátelé, kteří společně podnikali dlouhé cesty po Evropě.
V dílně, kde Liebisch stavěl karoserie k vozům Bugatti (garáže a skleníky za Hielleho vilou v Krásné Lípě), vznikl v průběhu let 1922-1924 prototyp motocyklu Čechie - Böhmerland. Za podpory Alfreda Hielleho se v roce 1925 rozběhla sériová výroba tohoto motocyklu. Není však dosud příliš jasné, kde byla ona první "továrna", kde byly tyto stroje sériově montovány. Snad v opuštěných budovách krásnolipské přádelny Hielle? Pronajaté prostory však Liebischovi nevyhovovaly. Byl konec dvacátých let a nastalo období hospodářské krize, kdy mnoho hlavně menších podniků končilo výrobu. Jejich opuštěné výrobní budovy se dostávaly do držení bank, které je za výhodných podmínek nabízely novým zájemcům. Jedním z těchto podniků byla továrna na zemědělské stroje v Kunraticích u Šluknova, jejíž budovy a možná i zařízení zakoupila Eskomptní společnost pro průmysl a obchod v Praze. V roce 1931 získal tyto budovy Liebisch a výroba motocyklů Čechie-Böhmerland se mohla utěšeně rozvíjet. Ve třicátých letech pracovalo v podniku kolem dvaceti zaměstnanců. Motocykly byly vyráběny většinou na zakázku a v zimě, v létě byly böhmerlandy prodávány.
V roce 1939 byla z příkazu německých orgánů výroba motocyklů zastavena. Motory byly montovány do různých zemědělských strojů a v kunratické továrně se za druhé světové války vyráběl válečný materiál. Po osvobození v květnu 1945 byl Liebisch připraven pokračovat ve výrobě motocyklů. Místo toho jednoho červencového dne slavného i pohnutého roku 1945 vtrhl v noci do Liebischovy vily houf ozbrojených lidí, kteří vykopli zoufale apolitickému a česky hovořícímu "fašounovi" Liebischovi zuby a odvlekli jej se synem do koncentračního tábora pro nacistické pohlaváry v Rabštejně u České Kamenice, který předtím fungoval jako nacistický koncentrační a pracovní tábor. Život v tomto krutém zařízení, které by jako z oka vypadlo nacistickým koncentrákům a ruským gulagům, Liebischům zachránila jejich zručnost (opravovali vojenskou techniku Rudé armádě). V roce 1946 dostali povolení odcestovat za příbuznými do německého Passau, kde začali nový život. Liebisch starší si otevřel v Bad Hals u Passau malou dílnu, kde vyráběl ruční vozíky a konstruoval poválečný model Böhmerlandu. Vznikl i jeho prototyp vybavený motorem Zündapp o objemu 200 ccm, který se díky své bohaté kapotáži velmi podobal motorovým saním. Sériové výroby se nedočkal. Dílnu smetla velká voda a Albin Hugo Liebisch zemřel 9. listopadu 1965 v Passau, kde je i pohřben.
Továrna v Kunraticích u Šluknova byla konfiskována a bylo v ní ustaven národní správce. Byl jím jistý Franta Pokorný z Prahy, jehož hospodaření v chátrající továrně budilo rozruch i v tehdejší neuspořádané době. Motocykly se zde již nevyráběly, čas od času sem přijel (nebo přišel) majitel Čechie (nápis Böhmerland musel být jako nepřátelský přelepen), který se v opuštěné továrně tak dlouho přehraboval, až našel kýženou součástku. Po výměně národního správce bylo rozhodnuto o likvidaci podniku. Výrobní zařízení převzaly mj. firmy Sandrik, Elektrosvit, Sběrné suroviny apod. Zchátralé budovy byly strženy v polovině padesátých let.
Teprve po 35 letech od jeho smrti mu byla z iniciativy přátel značky Čechie-Böhmerland, odhalena pamětní deska v Krásné Lípě.

Převzato z : Vikýř - půlměsíčník z Krasné Lípy. Autor článku : Jan Němec
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pekky | E-mail | Web | 22. února 2008 v 22:11 | Reagovat

Pro nás hodně příznačný, nejdřív vykopat zoufale apolitickému a česky hovořícímu "fašounovi" Liebischovi zuby a pak stavět pamětní desky. To jsme měli vykopat o Sametový revoluci komoušům zuby a chodila by jedna čtvrtina národa bez zubů. Pomníky si postavily už předtím buď ty jejich v parku a nebo poničenou a  zdevastovanou krajinou. NEmuseli by bejt lustrační papíry stačilo by se jen tak "kouknout na zoubky" a bylo by jasno.

2 hunt | 22. února 2008 v 22:13 | Reagovat

prý jediná česká mašina vystavena v celosvětovém muzeu v americe.

3 Joseph | 22. února 2008 v 22:38 | Reagovat

hezký mílo

4 yelo bob | 23. února 2008 v 16:36 | Reagovat

Chtěl jsem něco dodat ale co ? Taky sem byl u nich.

5 tony | 23. února 2008 v 16:44 | Reagovat

Pekky,díky za mail a zase někdy něco pošli. Moc jsi mi pozvedl náladu !!!

6 George | E-mail | 24. února 2008 v 22:30 | Reagovat

pane "Pekky", ti, kteri Liebischovi vyrazili zuby nejsou ti ani toho druhu kteri mu v Krasne Lipe povesili na dum pametni desku. Neni nijak chytre hazet vsechny do jednoho pytle, to bychom byli na stejne urovni tech, kteri ty zuby vykopavali. Mimo jine, prijedte prvni sobotu v zari do K.Lipy a poznate, ze prevazna vetsina tech co tu desku povesila jsou mladi nadsenci motocyklu Cechie-Böhmerland, ja sam jsem z tech starsich, narozen az kdyz uz mel Liebisch treti zuby a zil v Passau.

7 Sandokan v.v. | 25. února 2008 v 15:21 | Reagovat

Vy v těch vašich Sudetech jste pořád nějak příliš zatížení tím, jak se těm chudáčkům Němcům ubližovalo. Poválečné údálosti lze posuzovat jedině v kontextu s předválečnou situací v Sudetech, a s obdobím války. Víte, kolik procent Němců volilo Henleina? Můj děda bojoval s henleinovci právě na Šluknovsku, takže vím, o čem mluvím. S odstupem času je jasné, že po válce nastala jedna velká systémová chyba - Němci měli být z této země vykopáni všichni! Protože co Němec = to fašounská dušička. Němec může být demokrat asi jako bílej negr. Pekky zase do tohoto problému přiblble míchá bolševiky. Jasně - ti měli být vykopáni (nebo zakopáni) taktéž. Jenže tady nebyla žádná revoluce, nýbrž estébácký převrat.

8 George | 25. února 2008 v 19:43 | Reagovat

Musim ti potvrdit velikou duveru v tu dnesni demokracii, nastolenou po tom  "estebackym prevratu" jak pises. Predstav si co by bylo, kdybys pred 30 ci 50  ti roky vypravel v hospode, ze tvuj deda bojoval s henleinovci.

Muj deda bojoval proti henleinovcum.

9 pekky | 25. února 2008 v 20:41 | Reagovat

Pro Džorže je jasný že to nejsou tytíž lidi ale všichni ať chceme či nechceme jsme Češi a v článku se uvádí : zoufale apolitickému a česky hovořícímu "fašounovi" Liebischovi. Rozumíme si ? Vám dík za tu desku. Mašiny sledujeme skoro každý rok na náměstí ve Šluknove.

10 Zen Rohatý-Nasraný | 27. února 2008 v 17:17 | Reagovat

Ty mašiny jsou přece krásný, žejo! Vyserme se na politiku a takovýhle bláboly. Chce to jen trochu vzdělanosti, nastudovat si trochu historii. Kam až nás Germáni vytlačili, pak zas byli přešíbováni za kopec, a teď už si nás zase koupili (Sudety opět německé) - a jak pozoruju, koupili nejen veškeré noviny, ale i vaše myšlení. Pokud vím, Rumbursko skupují zase Holanďani - mají za ušima - je to na kopci, a Holandsko zas brzo půjde pod vodu. A my všichni zas brzo pod drn. Takňák to funguje. (Pozn. pro George: 1. jak já to tedy pochopil, že "bojovat s někým" není bojovat po jeho boku, ale proti někomu. 2. v to, co tady v současný době je, tedy důvěru nijakou nemám, neboť to je tedy velmi svérázný, lživý a matoucí výklad demokracie, a pro toto své tvrzení mám tisíc důvodů. Nicméně zde není asi vhodné místo pro takto thematicky zaměřenou diskusi).

11 pekky | 27. února 2008 v 18:35 | Reagovat

Zene schází ti pozitivní myšlení... a neser ! Tuhle jsme byli s Tur De Úštěkem ve Východním Německu a když sme to rozjeli u stánku v Ottomuhle tak se začli bát že začnem skupovat pozemky, a při současém kurzu k nynější marce to ani neni problém.

12 ěj | Web | 7. března 2008 v 18:38 | Reagovat

jsem bílej sudetskej negr, a nabízím všem východoněmeckejm sponzorům, že je budu do smrti propagovat, když mi přidaj na čechii (-: ať jdou do háje všichni český fašouni, který schvalujou vykopání zubů Liebischovi ! Ať žije Hans Němec (-:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama