Bohouš B.B. Budina zve

18. dubna 2007 v 14:29 | Milan Pekky Bouška |  Pozvánky - Akce
Koná v pátek 20. dubna 2007 ve 21:00 hod
duo LUBOŠ BEŇA & MATEJ PTASZEK
Následuje pátek 27. dubna 2007 ve 21:00 hod
trio BONZO & THE RESONATORS

Milí přátelé zdá se, že buď většina z vás program Jazz & Blues Pubu nesleduje nebo v letošním roce ještě nepřišel onen den, kdy se opět rozhodnete navštívit některou z pátečních hudebních akcí. Každopádně přítomnost, tedy lépe řečeno nepřítomnost valné většiny těch, které se pravidelně programová nabídka Jazz & Blues klubu snaží oslovit, byla od počátku letošního roku až na několik světlých vyjímek opravdu mizivá.
Je škoda, že snaha vynaložená ze strany pořadatele u vás nenašla úrodnou půdu a potenciál vynaložený zúčastněnými hudebníky nenachází v tak velkém městě, kterým Most bezesporu je, patřičnou odezvu.
Nemluvě už o účasti zahraničních hostů, kterých se v JBP objevila celá řada a stále je snaha tuto nabídku příležitostně zpestřovat. Jakousi čest vás, pomyslných hudbymilujících příznivců, mnohdy zachraňují jiní zcela nahodilí návštěvníci.
Po malé odmlce, kdy v prostorách JBP vystoupil skvělý kanadský bluesman Marty Hall, jsou pro vás nachystány hned dva velice zajímavé koncerty, nesoucí určitě punc té nejvyšší kvality.
Duo LUBOŠ BEŇA & MATEJ PTASZEK, poté co se Luboš vrátil z úspěšného turné po jihu Spojených států, kde již podruhé šířil jednak slávu firmy Amistar, vyrábějící rezofonické kytary a
zároveň předvedl, že i v zemičkách, které je na mapě nutno hledat hnedle drobnohledem, se nacházejí dobří muzikanti. Toto jarní turné je konáno zároveň i jako propagace Lubošovo a Matejovo prvního společného alba, které bude i na vystoupeních k dispozici http://www.czechblues.com/?pg=recenze) a věřím, že se pro mnohé stane příjemnou upomínkou jejich muzicírování.
V JBP vystoupí trio BONZO & THE RESONATORS (http://www.jazzbluespub.com/koncerty.htm). Pod tímto názvem se skrývají tři bluesoví hudebníci, z nichž každý je samostatnou osobností na slovenské bluesové scéně. Frontmanem je kytarista, zpěvák a hráč na foukací harmoniku Peter "Bonzo" Radványi, kterého doprovodí na kytaru Ivan Tomovič, dlouholetý kytarista renomované kapely Bluesweiser, a na harmoniku předvede své vrcholné umění Erich "Boboš" Procházka, jehož věhlas výborného instrumentalisty již dávno přesáhl hranice našich sousedů.

Věřím, že oba koncerty budou pro ty, kteří si v tyto páteční večery najdou do klubu cestu, zcela určitě příjemným zpestřením a to nejen aprílového počasí.

Jménem vedení JBP vás srdečně zve Bohouš B.B. Budina.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pekky | 19. dubna 2007 v 16:39 | Reagovat

Škoda že sem drn z Nadlabem.

2 blackfoot | E-mail | 19. dubna 2007 v 22:41 | Reagovat

Jel bych, ale nemám bluesovou bundu

3 Skorosloubky J.D. | 23. dubna 2007 v 18:37 | Reagovat

Blátivé vyhlídky

Date: Wed, 31 Aug 2005 11:15:48

Bláto známe všichni hlavně po končícím létě tohoto roku. Bláto je materie, která není jednoduše popsatelná. Všechno na blátě je velmi nestálé, ať už se to týká konsistence, barvy nebo objemu vody v materiálu bláta obsažené. Bláto, ať už kdekoliv, nemá žádnou penězmi vyjádřitelnou hodnotu a hraje tudíž také při těžbě, ať už čehokoliv, pouze průvodnou a tedy vedlejší roli těžebního procesu. Bláto provázející těžbu rubínu hraje asi obdobnou roli jako přítomnost lidského plemene na této zeměkouli. Nepochybně paralelně s námi žijí na světě daleko pohlednější přírodní produkty než jsou i ti (ty) nejkrásnější exempláře z plemene lidí, ať už jde o bílé, černé, žluté nebo snad i červené, jejichž počet už jsme velmi zdecimovali. Jako příklad uvedu pouze růži a ocelota, protože není zapotřebí uvádět další přírodní beauties. Bláto jaksi opustilo mou fantasii, která mě ovšem už opouští (díky počínající senilitě) také. Zbývá mi tedy už asi jen dodat, že bláto je lepší než jsme my.  Co - nebo kdo je hezčí - důležité není. Bláto je však bezesporu daleko neškodnější než jsme my. Patří tedy na pomyslné stupnici morálních hodnot výše. Někdo někdy někde byl a zvolal: "VENI, VIDI, VICI!"

Byl jsem tam také. Nic jsem tam neviděl.    J.

4 hovado.Z | 25. května 2007 v 17:51 | Reagovat

Krátce semse podíval na blog, gde BuBo inzeruje ňáký blůz. Píšu teda takňák emajl soukromě, poněváč následujících několik vět nemůžu napsat někam do diskuse, protože by si to moh přečíst Bohouš a byl by smutnej nebo by si oprávněně pomyslel že už jsem úplnej kretén, a taky nechci vůbec s nikym diskutovat, poněváč sem chytrej jak necky a fšechno vim a vostatní názory mě nezajímaj. Ňák mě už ty blůzmani netankujou, ani furt to věčný blůzrock a tak vůbec. Nějak jsem si to užil v 60.létech, kdy jsem byl zavilej bluesman. Ani se nedivim, že už to čim dál víc lidí nebaví a nechoděj na to. Připadá mi to jako kotlíkářský srazy, kde vyleze jeden hurvínek za druhym a furt jen pidliky pidliky - tak tihle blůzmani vylezou a furt jedna dvanáctka za druhou, to je nuda. Lidi pak radši seděj v hospodě a jednu dvanáctku za druhou. Já už se s tim nespokojim - potřebuju ňákou barvitější a nápaditější muziku. Teď už neposlouchám téměř nic jinýho než J.J.Cale, což je tedy geniální minimalista; jeho tvorba je neuvěřitelná studnice nápadů napříč všemi hudebními styly. Stále furt pořád v tý muzice objevuju něco novýho a úžasnýho, a ty jeho pajdavý spoluhráči to šmudlaj úplně jinak, než to hraje kdokoli jinej a jinak než by to člověk očekával. O J.J.Cale ale nechci a nebudu s nikym diskutovat, protože tady v uprděné malosti bude zase bluesman posuzovat J.J.Cale z blůzového úhlu, kotlíkář zase z countryovýho pohledu, jazzman tam zas objeví spoustu nápaditého jazzu ale nespolkne country a rock, a tak, a vůbec, ať mi všichni políběj prdel. Jo - eště se mi hodně líbí kapela Calexico z Tucson, Arizona. A taky ty šílený mexikánci z East L.A., třeba Los Lobos nebo Tito + Tarantula. To je fest nářez, jo. Je to prostě pocitová záležitost. Ty žvásty na tom infernetu blogu budu číst asi opatrně, protože je tam spousta připitomělejch keců blbů, který si myslej, že sežrali Šalamounovo hovno, ale ve svý ješitnosti se podobaj hovnu, hovnu, hovnu.  A dávno už mě nebaví (a nikdy nebavila) neumětelská muzika, která se pak tváří jako něco lepšího a sama sebe skrývá pod označením ándrgráunt (tím ale nemyslím SNSRB!!!!). Už jsem prostě unavenej a nechce se mi nikomu vysvětlovat stále omílané trapné omyly, jako že třeba zřícenina na Babě není umělá romantická zřícenina, ale skutečná zřícenina  renesančního zámku z roku 1550, že české hudební sračky jsou něco jinýho než underground, že květinové děti jsou něco jinýho než hippies; že když je někdo hippie, že zrovna nutně nemusí mít kytkovanou košili nebo houni, ale že je to člověk, kterej posouvá myšlení někam vpřed.

Je to krásný, když má člověk stále něco před sebou, když stále může něco očekávat. Třeba smrt.

V dokonalé úctě zůstává a zdraví

hovadoZ

(baron bez PP, filosof - úderník, bluesovej ouřednik, akademik v.v.,

básník a vynálezce)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama