Činoherní studio AUSSIGER středa 28.2.07 19:00

2. února 2007 v 20:12 | Milan Pekky Bouška |  Pozvánky - Akce

Martin Fibiger - autorské čtení

Dnes již kultovní román Martina Fibigera o osudech rodiny Aussigerů a jejich blízkých z městečka Tschista kdesiv severozápadním pohraničí, servírovaný v inscenovaném čtení s unikátními filmovými materiály, které zachycují město Ústí nad Labem nedávné minulosti.

Novela s podtitulem Příběh ze Sudet je další Fibigerův příspěvek k citlivé problematice událostí, jež krátce po 2. světové válce hýbaly česko-německým pohraničím. Navazuje na předchozí povídkovou sbírku Kern, která se také zabývala soužitím, střetáváním a neschopností porozumět si obou zmíněných národností.
"V minulé knížce jsem si hodně pohrával s fikcí, vymýšlel a manipuloval s postavami. Tentokrát však fikce výrazně ustupuje skutečnosti, věcem odposlechnutým, vyčteným a nažitým. Hodně jsem pracoval s reáliemi a osudy lidí, kteří tu opravdu žili. Čerpal jsem z kronik, z matrik a použil jsem také některé nápisy z náhrobních desek na starých hřbitovech," říká Martin Fibiger. "Chtěl jsem prostě napsat silný příběh, který čtenáře chytne," doplňuje.
Na sto třiceti stránkách se odvíjí osudy bratrů Martina a Waltera Aussigerových, kteří se od sebe pár let po skončení druhé světové války odloučili. Zatímco jeden zůstal doma, druhý emigroval do Ameriky. Nikdy už se neviděli ani spolu nekomunikovali. Knížka vystavěná z krátkých kapitol je potom jakousi konfrontací jejich vzpomínek a zážitků, oba vyprávějí své vlastní příběhy.
"Těžištěm děje jsou třicátá až padesátá léta minulého století a samozřejmě dnešek, ale protože se jedná o příběh rodu a krve, zabrousí občas čtenář i hlouběji do historie, až ke třicetileté válce. V závěru jsem pak v určitém bodě vyprávění utnul a nechávám na čtenáři, aby sám uvažoval, co přijde," usmívá se ústecký autor.
V příběhu vystupují kromě obou bratrů i další postavy, důležitou roli hraje především Bruss, který se po roce 1948 stal místním politikem, archivářem a zároveň protivníkem zůstavšího Martina. Fibiger však upozorňuje, že cílem jeho knihy není ukazovat na konkrétní lidi a určovat, který z nich byl ten dobrý a který špatný.
"Šlo mi výhradně o příběh, místy poetický, místy napínavý, dramatický. Nemůžu však samozřejmě vyloučit, že se po vydání knížky někdo dotčeně neozve. Přece jenom to je pořád ještě dost citlivé téma. Ostatně - když před časem vydali ukázku z Aussigera v jednom polském literárním časopise, vymínili si, že ji musím opatřit dovětkem, kde zdůrazním, že se jedná pouze o beletrii," vzpomíná Fibiger.
Příběh ze Sudet vyšel v nákladu tisíc výtisků. Stejně jako předchozí povídkový titul Kern jej opatřil ilustracemi děčínský básník Radek Fridrich. V několika frotážích vetknul do obrázků jablek nápisy ze starých hrobů.
"Záměrně si vybral jablka, protože jde o jedno z hlavních témat knížky. Jmenuje se tak jedna z hrdinek, nosí jablko pořád s sebou a navíc je tam i stará alej jabloní vedoucí ke hřbitovu, která je nakonec vykácena, jako reminiscence toho, co bylo," přibližuje Martin Fibiger.
V současné době už začíná pomalu vznikat i závěrečná část jeho trilogie, sudetská legenda s pracovním názvem Anděl odešel. Její děj se bude odehrávat ve Vitíně vísce v kopcích nad řekou Labe, v níž už více než padesát let nikdo nežije.
"Půjde o příběh člověka, který se po více než půlstoletí vrací zpoza oceánu do míst, kde se narodil, a najde jen prázdné, polorozbořené domy. Po odsunu Němců totiž vesnici záhy opustili i Češi. A on se chce dozvědět, co se tu vlastně stalo," doplňuje Fibiger.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pekky | E-mail | Web | 3. února 2007 v 20:29 | Reagovat

Tak já du...jestli nezapomenu přijmu od přijemných lidí i přijemné emailové připomenutí.

2 zelí | 4. února 2007 v 12:01 | Reagovat

Připomeň mi že ti mám připomenout.

3 greeny | Web | 4. února 2007 v 16:48 | Reagovat

tomu říkám počteníčko

4 blackfoot | E-mail | 18. března 2007 v 18:15 | Reagovat

Já bych tam tenkrát sám za sebe jako svojí osobu šel, ale den nato jsem odlétal do zahraničí a tak jsem se bál časového posunu, aby mi to neuletělo, půjdu se na to představení podívat určitě zase až to budou dávat znova, snad to nebyla derniéra.

5 Skorosloubky J.D. | 23. dubna 2007 v 18:19 | Reagovat

HOW DO YOU MEASURE SUCCESS ?

Datum: 10.7. 2005, 11:09 - před 9 dny

Řešení úloh lidstvu dopomohlo třeba i k elektrické pračce a může mít i jinak určitý smysl. Stojíte před středně snadnou úlohou. Ke každé vyjmenované osobnosti je pouze nutno přidat jméno státního útvaru, jehož byly či jsou osobnosti příslušníky. Maličký tip: státy je možno řadit také abecedně. Myslím, že abeceda má 26 pozici. Úloha je z globálního magazínu "THINK GLOBAL". Výbornou pomocí při řazení myšlenek jsou mandle.

Úloha jako taková:

Juan Manuel Fangio    -    Uganda

Henri Matisse    -    Mali

Zbygniew Brzezinski    -    Uruguay

Alberto Ascari    -    Andorra

Anežka Hodinová-Spurná    -    Maďarsko

Winston Churchill    -    Bolívie

Zoja Kosmoděmjanskaja    -    Japonsko

Lon Nol    -    Laos

Salvador Allende    -    Peru

Bruno Kreisky    -    Luxemburg

Gottlieb Daimler    -    Kuba

Albert Schweitzer    -    Mexiko

Pawol Wojtyla    -    Austrálie

Salvator Dali    -    Turecko

Edmund Hillary    -    Island

Státy tedy jen přeházet a s novou energií do nového týdne!    J.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama