Tranvaje v Ústí a zdražení jízdného

24. ledna 2007 v 19:13 | Milan Pekky Bouška |  Pozvánky - Akce
OD 1.2.2007 pro ty co nechoděj pěšky...
S platností od 1.2.2007 vstupují v planosti změny v Městské hromadné dopravě v Ústí nad Labem - lístek z 10 na 14 Kč.
Zdražuje se lístek z 10 na 14 korunek, drasticky se zvyšují pokuty za černou jízdu a některé úlevy už nebudou, jako třeba zdarma cestování osoby doprovázející kočárek. O tranvajích z UL zde.

Tak to už se nebudu moct vozit zadarmo, vláčet sebou kočárek a vněm plastikovou pannu. A taky jezdit, jak bylo zvykem, na vobčanku a kašlat na platbu pokut, do 30 dnů musí se zaplatit pokuta, jinak nastupuje soud a exekutor.
Na svůj primát v délce trati si ústecká doprava založila roku 1911. Tehdy už byla v majetku města a to se rozhodlo vybudovat trať až na Telnici na úpatí Krušných hor. Trať měřila přes sedm kilometrů a konečná byla ve výšce 220 metrů nad mořem. Vzhledem k tomu, že v centru města vedla nejníže položená trať v českých zemích podél břehu Labe na úrovni 135 metrů, byl výškový rozdíl 85 metrů asi ten největší, který tramvaje u nás kdy překonávaly.
Jízda z Telnice se ovšem také stala osudnou třiceti cestujícím, kteří zemřeli v červenci 1947, když příliš rozjetá tramvaj vykolejila a narazila do stojícího vozu. Je to dodnes nejtragičtější nehoda městské hromadné dopravy v Evropě.
V roce 1953 po prodloužení trati až ke střekovskému nádraží dosáhla dráha vrcholu. Pak už to šlo s tramvajemi v Ústí z kopce. V roce 1954 byla zrušena trať na Telnici a v roce 1960 padlo rozhodnutí o zrušení úplně celé tramvajové dopravy a jejím nahrazení autobusy. Léta budovaná a propracovaná dopravní síť zmizela během deseti let. Brzy ale došlo všem, že to byla velká chyba, a tak se město už v roce 1988 vrátilo k ekologické dopravě, byť tentokrát ve formě trolejbusů a je to stejně na piču.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 | 24. ledna 2007 v 19:27 | Reagovat

Jó tranvaje ty pamatuju jak sem vyskakoval ze zadní plošinky před nekrytým Zimním stadionem v teplákách se šlajfkama na rameni..

2 Marčéla | 24. ledna 2007 v 19:39 | Reagovat

..a co. seskakovat za jízdy sem se bála a pak už jezdily jenom ty zavřený..

3 greeny | Web | 26. ledna 2007 v 17:40 | Reagovat

a kde jsou ty brambaje??

4 Keny82 | 5. března 2007 v 18:42 | Reagovat

Nic proti stylu článků a češtiny, ale TRANVAJ? To je překlep, nebo úmysl?

...Já si sice nepamatuju seskakování ze zadní plošinky, ale pamatuju si, jak dvě tramvaje v Důlcích "vzaly" mezi sebe fiátka pětistovku a řidiče asi zachránilo jen to, že jel v takovém pidiautě, kde nebylo moc co muchlat a tak vylezl střechou, bez zranění...

Jinak dobrý, občas chodím nakouknout co je nového a líbí se mi tady ;-)

5 Skorosloubky J.D. | 23. dubna 2007 v 18:01 | Reagovat

Chlebové plátky v krabičce

15.6. 2005, 09:56

Přestože jsem si myslel, že jsem odjakživa byl realistou - tedy člověkem s vizemi pesimisty, objevil jsem nedávno i svou jinou stránku - a to stránku nepřesvědčitelných optimistů. Koupil jsem krabičku, která mi pravděpodobně připomínala jakýsi produkt uplynulého mládí, které poměrně rychle vyprchalo někam do jakéhosi přesněji nepopsatelného ztracena. Produktem uvnitř krabičky měly být podle mého přesvědčení nakrájené plátky několikazrnného chleba pevnější konsistence z převážně žitné mouky. Až teprve přesně před otevřením krabičky (cca 250 gramů) jsem se z drobným (tudíž v obchodě nečitelným) písmem ve třech jazycích napsaného návodu k upečení chleba dozvěděl, že večer budu bez chleba. V krabičce byl igelitový pytlík s moukou a několikazrnnou směsí, samozřejmě bez droždí a vody, jež je nutno před úkonem kynutí ke směsi přimísit, abychom mohli vyzkoušet, co by nás případně bylo mohlo čekat, kdyby nás byli rodiče nepřinutili udělat alespoň maturitu. Po upatlání velké mísy, válu, vařečky, kalhot a přinejmenším ještě alespoň i trička, a uplynutí asi tak jedné hodiny už nás potom čeká jen pouhá další hodina hlídání trouby a její teploty, která by měla obnášet 180°C. Ve finále se samozřejmě také ještě popálíme, a poté už nás čeká jen pouhá hodinka chladnutí na stravitelnou teplotu. Poté se konečně můžeme pustit do krájení krajíců něčeho, co my - občasní optimisté, označujeme jako několikazrnný chléb. My - realisté se budeme držet Šumavy, která ovšem v dobách uplynulých připomínala pravý chléb daleko více než dnes. A také ještě i hezký den!   J.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama