Nejpestřejší osudy jsou ze Sudet

17. prosince 2006 v 19:57 | Milan Pekky Bouška |  Názory - Články
Sudetské osudy vydává
Horst Kaller, jehož příběh knihu otevírá, zažil odsun jako šestiletý v roce 1946. Z rodného Krnova jej Češi přesunuli do Bavorska. Tam pak působil celý život jako evangelický diákon. Po pádu železné opony začal přemýšlet, že se do svého rodiště vrátí.
I kdyby tam měly růst kopřivy... Tak zněl podtitul výstavy zorganizované v roce 1947 v Praze po odsunu Němců ze Sudet.
Vyčistit zemi od všeho německého, to byl apel doby. Sudety musí být české, znělo dodatkem.Stovky vesnic pak skutečně kopřivami zarostly.

Sen o českých Sudetech se však nesplnil. Po roce 1945 se tu naopak začaly splétat osudy tisíců lidí z nejrůznějších koutů Evropy. Rozhovory se sedmnácti z nich teď pod titulem Sudetské osudy vydává občanské sdružení Antikomplex. Jejich příběhy svědčí o jednom: stále trochu zapomínané Sudety jsou nesmírně pestrou krajinou. Těmi osudy přinejmenším.
V roce 1990 se do Krnova podíval poprvé, vloni se tam přestěhoval natrvalo. Dnes se snaží nejen v Jeseníkách pomáhat s objevováním německých kořenů.
Hedvika Hurníková, ač Němka, mohla v Československu jako dcera antifašistů zůstat. Po válce se usadila v Chomutově, kde od 60. let působila v německém kulturním sdružení. Dnes je v komisi magistrátu pro národnostní menšiny.V knize však vzpomíná na dobu, kdy soužití nebylo jednoduché. Popisuje třeba masakr, který se odehrál v Chomotuvě v roce 1945.
"Kdyby je (příslušníky SS - pozn. red.) jenom zabili, tak je to pochopitelné, ale oni je nelidsky trápili. Oni například zapálili noviny a přidrželi jim to k přirození. Můžete si tohleto představit? A dupali po nich, až skončili. To muselo být hrozný," vzpomíná .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pekky | 17. prosince 2006 v 20:05 | Reagovat

Dupali protože nebojovali a byli s toho flustrovaný a taky to byli hovada a pozdější členové strany ! Vsadim boty že by to bojující čech neudělal ale kde vzít bojujícího čecha když jsme od Žižky nebojovali.

2 blackfoot | E-mail | 22. prosince 2006 v 20:33 | Reagovat

Na tehdejší apel navazuje můj osobní současný apel "vyčistit zemi od všeho českého!"

3 Zdeněk | 23. listopadu 2008 v 10:50 | Reagovat

Já bych tě, chytráku, nechal projít německým koncentrákem.Vyhledej si něco o tom, jak nelidsky týralo civilní i vojenské oběti gestapo a esesáci v einsatzkomandech, je jedno jestli na Ukrajině nebo v Čechách.Konkrétně v Chomutově a jeho okolí prošlo mnoho pochodů smrti v nichž se o úmrtnost staralo jak vyčerpání a choroby, tak kulky dozorců, klacky kápů nebo kameny našich Sudeťáků a miláčků z hitlerjugend. Chce to jenom oboustraně číst, pátrat a zbavit se komplexů malého Čecha, o kterém Němci tak rádi mluví.A taky se pane Pekky doučit psaní velkých písmen.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama